Jamesove stránky

Základní údržba vozidla

Polosyntetický olej je směs oleje minerálního a syntetického, čímž se optimalizují některé jeho vlastnosti. Kladem je zejména cena v porovnání s plně syntetickým olejem. Olejovou náplň je pak u vozidla nutno kontrolovat ve dvou základních místech: v motoru a v převodovce. Motor Základní kontrola se provádí pomocí olejové měrky umístěné v motoru, na které je označení minimální a maximální hodnoty, mezi nimiž by se měla hladina oleje pohybovat. Při kontrole by vozidlo mělo stát na rovině, aby nebyla zjištěná hodnota zkreslená odléváním oleje. V případě nutnosti je třeba doplnit potřebné množství oleje stejné specifikace plnicím otvorem v horním víku motoru. Pokud není vyloženě nouzová situace, je vhodné použít naprosto shodný motorový olej se značkou náplně použité v motoru. Při kompletní výměně je možno volit libovolně, avšak oleje nejsou zcela univerzální. Proto pro různé typy motorů a stupně zatížení (benzínové, vznětové, přeplňované) je potřeba, abyste vybrali odpovídající výkonnostní třídu. Interval výměny oleje pak pochopitelně závisí na jeho kvalitě a technickém stavu motoru, obecně však lze říct, že díky vyššímu zatížení je u vznětových motorů tato lhůta kratší. U nových automobilů jsou pak předepsány intervaly pravidelných servisních prohlídek, v jejichž rámci se výměna provádí. Převodovka Kontrola je nejčastěji prováděna kontrolním otvorem či jiným, výrobcem doporučeným způsobem. Protože provedení tohoto úkonu bývá často trochu složitější (možná by se dalo říct „špinavější“), je lépe nechat celou věc servisnímu technikovi. Pro výměnu, resp. doplnění převodového oleje platí podobné zásady jako u oleje motorového. Výměnné lhůty jsou však zde podstatně delší a převodovka není tolik citlivá na nesprávnou úroveň hladiny oleje (což však neznamená, že můžete jezdit úplně bez něj). Pro rozvodovku a diferenciál se používá stejného maziva. V případě, že jsou součástí převodovky, využívají pochopitelně stejnou olejovou náplň. Pro automatické převodovky je používán speciální olej, který nelze zaměnit s olejem pro běžné převodovky. Stejná situace se týká olejů pro některé speciální převody (např. hypoidní), a proto je opět vždy nejlépe používat typ oleje předepsaný výrobcem. Ostřikovače Pro základní činnost ostřikovačů není nutná speciální náplň a postačí obyčejná voda. Je však vhodnější používat koncentrát či naředěnou kapalinu do ostřikovačů, protože ta dokáže mnohem lépe z čelního skla odstranit nečistoty a zbytky hmyzu. V zimních měsících je pak nemrznoucí směs nezbytností, jinak si až do jara „nezastíráte“ a navíc může zmrzlá voda poškodit zásobní nádržku, eventuálně motorek ostřikovačů. Množství kapaliny je nutno pravidelně kontrolovat a doplňovat, kdy zejména v podzimních měsících neustálé znečištění čelního skla způsobuje, že nádržka velmi rychle „vysychá“.

 

Výměna filtrů Vzduchový filtr Výměna vzduchového filtru patří k těm jednodušším úkonům. Je to zejména proto, že nepotřebujete speciální nářadí a že je umístěn v krytu na začátku sacího traktu, což bývá většinou v horní časti motoru. Jeho úkolem je zachycovat jemné prachové částečky, aby se zabránilo nadměrnému opotřebení motoru. Pokud je filtr ve voze instalován delší dobu, hrozí riziko, že bude zanesen, a i když neztrácí svoji funkci, narůstá tímto spotřeba paliva. Opačná situace nastává, pokud je poškozen, kdy svoji funkci ztrácí úplně. Nezaškodí tedy osobně nebo v servisu jeho stav zkontrolovat. Životnost je v našich podmínkách cca 10–15 tis. km a protože filtr bývá papírový, je nezbytné jej vyměnit. Správný typ a rozměr vám z katalogu doporučí každý prodejce náhradních dílů. Olejový filtr Výměna olejového filtru se provádí s každou výměnou olejové náplně. Přestože je filtr většinou dobře přístupný ve spodní části motoru, je v některých případech nutno použít speciální nářadí, a proto je vhodné tuto činnost svěřit odborníkům. Palivový filtr Jeho úkolem je odstranit veškeré nečistoty, které jsou v palivu přimíchány po natankování do nádrže. Protože je velmi jemný, může se velmi snadno zanést, a to zejména v případě vznětových motorů, kde se z nafty může separovat parafín (obzvláště v zimě). Podle toho, jaké palivo a kde tankujete, je tedy nutno tento filtr občas zkontrolovat, vyčistit či vyměnit, jinak v extrémním případě hrozí přerušení dodávky paliva. Přestože filtr bývá umístěn většinou těsně před vstupem do karburátoru či vstřikovací jednotky, nemusí být příliš snadno přístupný. Proto je vhodné v těchto případech, stejně jako u olejového filtru, celou operaci svěřit odborníkům. Stěrače Pro dobrou viditelnost za deště je nutná bezvadná činnost stěračů. Protože, tak jako ostatní díly, nemají neomezenou životnost, je čas od času nutno provést jejich výměnu, resp. výměnu pryžového břitu. Jeho opotřebení poznáte jednoduše podle toho, že stěrač zanechává při opakovaných pohybech šmouhy, nečistoty rozmazává, případně některá místa nesetře vůbec. Protože dochází i k postupné únavě pružin, které přitlačují gumičku ke sklu, je vhodnější vyměnit rovnou celé stírátko. Informace o vhodnosti rozměru na váš vůz i návod k výměně najdete zcela jistě na obalu.

 

Akumulátor Konstrukce dnešních akumulátorů nevyžaduje výraznější údržbu. Některé z nich jsou tzv. bezúdržbové a jak sám název napovídá, kromě občasné kontroly napětí a dobití dle potřeby prakticky žádnou pozornost nevyžadují. U běžného provedení akumulátoru je navíc nutno kontrolovat správnou hladinu elektrolytu označenou kontrolními ryskami a eventuelně ji doplnit destilovanou vodou. Hustotu elektrolytu a stav jeho nabití je důležité pravidelně kontrolovat, a to zejména před zimou. S klesající teplotou totiž klesá kapacita akumulátoru, čímž se snižuje schopnost úspěšného startu. Tento problém mohou potvrdit především majitelé vozidel se vznětovým motorem, kde odběr proudu výkonným startérem vyžaduje absolutně perfektní stav. Dalším rizikem je pak možnost snadného zamrznutí vybitého akumulátoru, což pochopitelně vede k jeho poškození. Kontrolu lze provést jednoduchým hustoměrem, který pořídíte v každé prodejně autodoplňků. Pokud je hustota elektrolytu nízká (resp. kapacita akumulátoru), je nutno provést nabití akumulátoru. Obecně doporučená hodnota dobíjecího proudu je maximálně jedna desetina kapacity akumulátoru, což v případě kapacity akumulátoru 50 Ah znamená dobíjecí proud 5 A. Doba dobíjení závisí na míře vybití baterie. Další údržba pak spočívá především v kontrole bezvadného stavu pólů akumulátoru a v případě zoxidování je nutno provést jejich očištění. Klínový nebo plochý drážkovaný řemen Vzhledem ke značné důležitosti klínového řemene (pohon alternátoru a vodního čerpadla) je nutno věnovat mu patřičnou pozornost. První věc spočívá ve vizuální kontrole stavu, kde je nutno sledovat správné napnutí a to, zda není řemen příliš opotřeben, případně poškozen natolik, že by mohlo dojít k jeho přetržení. Povolený řemen se může rovněž projevovat „pískáním“, například krátce po nastartování a při akceleraci. Druhým krokem je pak okamžité napnutí, resp. výměna, což je opět věc, kterou je vhodnější přenechat servisu. Pneumatiky Správná péče o pneumatiky je velmi důležitá nejen z hlediska životnosti, ale také z hlediska bezpečnosti, a proto lze hlavní zásady shrnout do několika bodů: • Dodržujte tlak huštění předepsaný výrobcem a pravidelně jej kontrolujte. To můžete provést vlastním tlakoměrem nebo tím, který je součástí kompresoru u většiny čerpacích stanic. Pokud je v pneumatice nesprávná hodnota, snižuje to její životnost a také bezpečnost jízdy. Tlak v rezervní pneumatice má mít podle vyhlášky hodnotu odpovídající nejméně tlaku nejvyššího předepsaného huštění pneumatik na vozidle. Vhodné je nechat si v pneuservisu pneumatiky nahustit směsí dusíku, což jednak snižuje stárnutí pryže a navíc dochází k menšímu úniku tlaku.

 

Minimální výška dezénu má být na základě platné vyhlášky 1,6 mm, což je pro jízdu v dešti nevyhovující. Vzhledem k nebezpečí aquaplaningu vám proto nedoporučuji pro rychlosti nad 90 km/hod hloubku vzorku nižší než 5 mm. Výšku (hloubku) dezénu můžete zjistit jednoduchou měrkou. • Jízda v zimě na letních pneumatikách není příliš rozumné řešení. Proto montujte v dostatečném předstihu pneumatiky zimní. Ty mají nejen vhodnou konfiguraci dezénu, ale zejména měkčí směs pryže, která při poklesu denních teplot pod 7 °C zaručuje lepší přilnavost. Pokud naopak na jaře teploty vystoupí nad tuto hodnotu, pneumatiky už ztrácí význam, dochází k jejich většímu opotřebení a na suchém asfaltu mohou zvyšovat spotřebu paliva. • Protože se jednotlivé pneumatiky opotřebovávají nerovnoměrně (více na poháněné nápravě), je výhodnější průběžně provádět jejich záměnu (cca po 5 000 km), a to včetně rezervy. Pozor, některé pneumatiky (především zimní) mají směrově orientovaný dezén, což znamená, že předepsaný směr otáčení je označený na pneumatice šipkou. Pamatujte, že na životnost pneumatiky má výrazný vliv správné huštění, dobře seřízená geometrie kol a bezvadné tlumiče pérování.

 

U pneumatik musíte rovněž kontrolovat vnější vzhled. Pokud se na vnějším obvodu objeví boule, trhliny nebo poškození, která obnažují kostru nebo ji narušují, je čas na výměnu, i když hloubka dezénu bude ještě dostačující. Stejné pravidlo platí, pokud se pneumatika začne „vlnit“ (což za jízdy poznáte podle cukání volantu nebo zadní části vozu). Je opět pravděpodobně poškozena kostra, a proto pneumatiku nelze dále používat. K takovýmto problémům může dojít najetím na ostrý kámen, přejížděním ostré hrany obrubníku či zůstanete-li na něm stát částí plochy pneumatiky při parkování atd. Veškerá tato rizika narůstají zejména při výrazném podhuštění pneumatiky.

 

Výměna žárovek Pokud jste méně zruční, jistě tuto záležitost rádi přenecháte jiným. Můžete mít dokonce tolik štěstí, že se během své řidičské praxe s prasklou žárovkou nepotkáte. Stát se může cokoliv, i to, že vám během jízdy v noci prasknou obě přední žárovky a vy se výměně nevyhnete. V tomto případě je lepší alespoň tušit, jak se to dělá. • Žárovku i s objímkou vyjmete většinou pootočením či vytažením ze zadní strany světla, která bývá přístupná. • Z objímky ji opět vyjmete pootočením, kde nejčastější je provedení tzv. bajonetového uzávěru (zatlačit nejprve směrem do objímky a pak otočit). Pozor! U předních halogenových žárovek se nesmíte dotknout prsty skleněné plochy (baňky), jinak dojde záhy ke zničení žárovky. Pokud se tak náhodou stane, pokuste se alespoň očistit „stopy“ např. čistým lihem. • Pro montáž platí opačný postup. Žárovku „zacvaknete“ do objímky, tu zasunete do světlometu a můžete vyrazit.

 

 
Dekuji že jste navštívili mé stránky. Těším se na Vaši další návštěvu.